Wolfbrigade
-
Jak už určitě víte, Wolfbrigade se vrátili ze záhrobí. Rozhovor probíhal po mejlu a na otázky odpovídal bubeník Dadde.
Zdroj: http://riseandsubvert.blogspot.com, Autor: Buky
Rok a půl uplynul od doby, kdy jste oficiálně opět povstali z popela. Takže jak to šlape, od vašeho reunion koncertu ve Stockholmu v únoru 2007?
Je to fakt dobrý. Víceméně všechny naše koncerty byly narvaný lidma a my si to fakt užíváme. S kapelou teď prožíváme zlatý časy a rádi trávíme čas spolu a v pohodě, než abysme si lezli na nervy :)
Jakej je největší rozdíl mezi dřívějšíma Wolfbrigade a těma současnejma?
Největší rozdíl je nejspíš v tom, že nyní konečně všichni žijeme ve stejnym městě (poprvé po 11 letech!) a máme svojí vlastní zkušebnu, což je samozřejmě dobrý na psaní novejch věcí, navíc když se z nás s klukama stali ještě větší přátelé. Od alba "Progression / Regression" až po "Prey To The World" jsme songy tvořili individuálně a pak jsme to vždycky v rychlosti nazkoušeli dohromady ve zkušebně, těsně než jsme je šli nahrávat do studia. Teď máme krásně čas si všechno nazkoušet, co funguje a co ne. Je paráda zase fungovat jako pravá kapela.
"Prey To The World" bylo vaše první album v nové sestavě. Jaké na něj byly ohlasy? Celkem se liší od "In darkness you feel no regrets" a "A d-beat odyssey". Co se vám honilo hlavou při jeho tvorbě?
Celkově byly ohlasy na něj velmi dobrý. Řada těch zarytejch "Wolfpack-fans" přiznala, že "Wolfbrigade nejsou zase tak špatný", a to jsme taky tak trochu chtěli. Ale zas tak moc jsme nad tim nepřemejšleli. Původně jsme chtěli udělat jenom EP, ale najednou jsme měli materiál pro celou desku, tak jsme šli a během jednoho víkendu jsme to všechno nahráli. Některý skladby fakt miluju, ale taky jsou tam věci, na kterejch jsme mohli víc zapracovat, když se na to díváš takhle zpětně. Ale jsme s tím albem spokojený, dopadlo dobře na to, jaká byla situace. Dělali jsme jej dost ve spěchu a takový rozrušený, že znova fungujem jako Wolfbrigade, no a výsledkem bylo "Prey to the world". Taky bylo fajn, že s náma na basu hrál Johan, byla to jeho první nahrávka, ale nebyla to poslední s Marcusem, jelikož on nebyl na žádném albu od "Progression / Regression" (kde hrál na basu jenom v půlce songů, kvůli nedostatku zápalu).
Mezitím co si píšem o vašich předchozích nahrávkách, jste oznámili, že chystáte zase nové album. Můžete nám o něm říct něco víc?
Tak na novym albu pracujem vlastně už od září loňskýho roku a zrovna jsme teď obdrželi master. S přestávkama nahráváme ve studiu už od prosince a na hudbě i textech se snažíme fakt hodně zapracovat. Jak už jsem zmiňoval, tohle je od "Allday Hell" první deska, na kterou fakt cvičíme pravidelně každej tejden. Snažíme se pracovat hodně na dynamice v jednotlivejch skladbách, ale zároveň se je snažíme udržet co nejtvrdší a nejextrémnější a ponechat v nich takový ty "trademark" melodie a zvýraznit tam naše death metalový kořeny. Je to hodně metalový, ale bez úpadku do těch klasickejch black metal / crust klonů nebo stenchcore kategorií. Byl to dlouhej a náročnej proces, hlavně když každej z nás je individualita a každej do toho musí vložit celý svý srdce. Na druhou stranu si myslim, že o to víc pak budeme spokojený s výsledkem třeba i za pár let, než je tomu třeba u jinejch nahrávek.
A jak je to s názvem chystaného alba, který bude znít "Comalive"?
Je to kombinace dvou slov - "coma" (tedy kóma) a "alive" (tedy být naživu). Někdy si prostě připadáš jako v nějaký bublině, jako kdybys byl v komatu, ale přitom pořád naživu. A chceš obživnout. Je to hra se slovy, ale celkem vážná. Jeden způsob výkladu může být ten, že je to stav většinové společnosti v západním světě, další je ten, že jsi příliš vyčerpaný hledáním energie k zůstání naživu, ale pořád jsi, nebo si to taky můžeš vyložit jako označení toho, jak žijou klasický konzumentský zombie, jako by byli v komatu.
Jak to berete, že jste jednou z těch "velkejch" kapel v punk scéně? Váš název můžeme vidět všude, od kapel označujících svoje vlivy, přes všemožný nášivky a trička. Je mi jasný, že tohle je složitá otázka, ale nejdeme špatným směrem? Občas to už působí jako určitej status hvězdy, sláva a kouzlo hudebního průmyslu, kterej se na nás chytá.
Tak jasně, že tohle je dost složitý. Na tohle fakt nemyslíme, navíc je to pro nás čest, že můžeme takhle hrát různě po světě, přestože ani nemůžeme koncertovat tak moc jak bychom chtěli, a je to pro nás pocta, že tolik lidí miluje naší muziku a nosej naše trička nebo si nechávaj vytetovat naše loga. Stinná stránka je pak "Jante Law" (http://en.wikipedia.org/wiki/Jante_Law), který je vždycky hodně znatelný, když se punková kapela stane dobře známou. My jsme prostě jako kterákoliv jiná kapela a myslím, že každej kdo nás potkal ví, že nejsme žádný rockový hvězdy nebo jakkoliv to nazveš. Ale podle některejch lidí už nejsi punk, když na tvoje koncerty začne chodit hodně lidí a hodně lidí tě poslouchá. Kolikrát se nám stalo, že za náma přišli lidi a ptali se nás, jestli tohle děláme pro peníze. Co to je za blbost, takovýdle lidi ať se jdou vysrat! To je vážně jebnutej elitistickej "punk" názor. Když na koncert přijde hodně lidí, obvykle z toho jsou taky ňáký prachy, a my si samozřejmě svůj díl vezmem (pakliže se nejedná o benefit) a to je snad v pohodě, můžeme si to třeba nechat na pozdější nahrávání, nebo si koupit nový nástroje nebo cokoliv, ale rozhodně to neděláme kvůli tomu. Důvod proč hrajem je, protože tu muziku milujem, to co cejtíme při hraní, zpíváme co si myslíme a užíváme si srandu s kámošema v této tzv. "scéně", nic víc. A doufáme, že se nám to vrátí, jako třeba Tragedy, a my se pak můžeme vrátit domů a být zase "normální" kapela, haha! Nikdo nezbohatne na tom, že bude hrát na DIY punk koncertech. Jasně že jsou kapely, který koncertujou natolik, že z toho pak můžou zaplatit doma nájem, a já říkám jen tak dále! Jo vidim, jak to některý lidi popichuje, když punková kapela hodně vyroste, ale podle mě je docela velkej rozdíl mezi "idolizováním" a nošením kapely na tričkách nebo nášivkách. Jsem moc rád, že tolik lidí stojí za náma a kašlou na to, co se z toho některý lidi snažej udělat.
Jasně, já vim, že nejste rockový hvězdy. S váma jsem vždycky vycházel dobře když jsme se potkali, takže v tom není nic osobního. Ale podle mě je tohle něco, o čem bychom měli, my ve scéně, trochu víc mluvit. Já to vidim tak, že tohle je o lidech, ne o kapelách, co to způsobuje. Jak jsi řekl, vy jste jenom další kapela a chováte se podle toho.
Díky Sonny, taky jsi fajn! ;)
Předtím jsi zmínil, že jste s "Prey to the world" chtěli získat zpátky svoje dřívější fanoušky z dob Wolfpack. Ale co na to říkají ty novější fans?
Abych řekl pravdu, tak jsem nic negativního neslyšel, ale očekávali jsme, že příznivci "In darkness..." v tom budou postrádat Pukovy a Strebersovy vlivy (nebo jak by možná řekla většina "vlivy Tragedy" - hahaha). Ta nová deska jich tam má zas o něco víc, ale zase trochu jinak, moc to nedokážu přesně popsat. Prostě si musíte počkat a uvidíte sami!
Takže, když nahlédneme do blízké budoucnosti, kdy nové album vyjde? A co nějaké turné?
Vypadá to, že bude venku v prosinci. Pak bysme rádi udělali nějaký kompaktnější evropský turné na jeho podporu, třeba tak v březnu 2009. Taky pořád myslíme na turné po Japonsku, Austrálii, Jižní Americe, Kanadě, Mexiku... kdo ví co budoucnost přinese?
Tak jo, jsme na konci. Chtěl bys ještě něco na závěr dodat?
Díky za tvůj čas a úsilí a hodně štěstí i dál. Co dodat na závěr, nějak mě nic nenapadá. Díky za dobrej rozhovor, a snad se s tebou a dalšíma lidma, který to budou číst, uvidíme na koncertě! Cheers










--100x100.jpg)














