Ahoj Steve,co Tě vedlo k rozhodnutí dát kapelu po téměř dvacelité pauze znovu dohoromady?

Začali jsme hrát úplnou náhodou.V roce 2004 se chlápek jménem Gordon rozhodl udělat kompilaci kapel hrajících v osmdesátých letech a pocházejících z Harlow a okolí.Zeptal se mě,jestli tam může dát nějaké písničky od Newtown Neurotics.
Souhlasil jsem a nakonec ta kompilace,která se jmenovala Stortbeat Collective dopadla velice dobře.
Potom zorganizoval koncert na podporu toho CD,s tím,že chce,aby všechny učínkující kapely na kompilaci zahráli na tom koncertě, bez ohledu na to, jak dlouho a proč spolu nehráli.Nejdřív jsem odmítnul,nechtělo se mi znovu do toho kolotoče zkoušek starého materiálu,abysme z Neurotics dostali to nejlepší a navíc už jsem dlouho nehrál.Gordon mě ale přesvědčil,že určitě nebudeme ten večer jediní,kdo nebudou hrát jako kdysi,tak jsem souhlasil.Náš starý bubeník Simon byl taky pro,ale Colin už dlouho nehrál a moc mu to nešlo.Tak mi Simon doporučil jednoho basáka,se kterým hrál v předchozí kapele,jmenoval se Don Adams.Don strávil nějaký čas jen posloucháním našich písniček a vlastně poprvé jsme se viděli na zvukové zkoušce před tím koncertem, nikdy před tím jsme spolu nehráli,ani na jediné zkoušce.Nakonec to bylo fajn a koncert dopadl dobře.
Kapela s Donem fungovala velice dobře,takže jsme se po pár zkouškách rozhodli udělat menší turné v roce 2005. Turné se povedlo,měli jsme úspěch,tak jsme chtěli pokračovat v hraní i další rok. A tak to šlo až do roku 2008, kdy Colin oznámil,že se nemůže věnovat naplno kapel,protože zrovna rozjížděl nějakej svůj novej business.
V té chvíli jsem si myslel,že s Neurotics už nic nebude a plánoval jsem nějaké sólo koncerty v Harlow. Chvíli před jedním koncertem za mnou přišli David Walsh a Adam Smith,že by se mnou během koncertu zahráli pár čísel.Souhlasil jsem.Zase jsme vůbec nezkoušeli,všechno si naposlouchali z našich CD. Vyšlo to skvěle,koncert byl super a navíc jsem v nich cítil obrovský potenciál a chuť hrát a tak vznikli současní Neurotics.

Jaké jsou Tvoje hudební vzory?

Byl jsem ovlivněnej mnohýma věcma starého rock ´n´rollu, od The Beatles až po Sex Pistols, taky mám rád soul a blues, ale hlavně punk, který poslouchám v dokonce různých formách,od africké hudby až po klasický rock. Moje politika je ovlivněná levicí a často se objevuje v mojich písních.

Co dělají bývalí členové Colin Dredd a Simon Lomond?

Jak už jsem říkal, Simon má vlastní business,který mu zabírá většinu času, není to totiž job „od devíti do pěti“, ještě k tomu žije docela daleko v Brightonu, Don Adams žije v Londýně, já bydlím v Harlow,takže oba dva to mají na dojíždění na zkoušky a koncerty strašně daleko, je to příliš mnoho vzácného času promrhaného cestováním. Ze začátku jsme to zvládali,ale časem toho bylo až příliš a už se to nedalo. Colin s náma byl na pár koncertech,dělal nám vokály a sem tam hrál na basu,ale jeho zdraví ani hlas už není co dřív a nemá tolik energie,potřebné pro každý koncert,takže se k nám nemůže připojit nastálo. Ale Colina potkávám v Harlow docela často a vlastně i Simona,hlavně,když mám narozeniny.

Změnily se Tvoje názory a ideály během hraní s Neurotics a co pro Tebe vlastně     znamená punk?

Moje pocity ve vztahu k punk se vůbec nezměnily,stále je to pro mě určitá forma protestu. Celá myšlenka punku podle mě reprezentuje vyhnance,lidi, kteří jejichž slovo je příliš malé v moderní společnosti, punk zkouší autority vždycky,když je to potřeba. Taky mám pocit,že punková hudba může lidi osvobodit od konvenčních postojů a změnit jejich životy k lepšímu.
I když jsou v současnosti všechna média vlastněna hrstkou milionářů,je dobře, že stále máme místo,kde můžeme vyjádřit svoje názory a dát o sobě vědět.

Jak se těšíte do Česka? Byli jste někdy v zemích bývalého „východního bloku“?

Těšíme se na hraní v Česku. Ještě před pádem zdi jsme párkrát hráli ve Východním Německu, navštívil jsem Albánii v průběhu komunistického období. Náš bubeník Dave, hrál několikrát v Praze a v Polsku se svými předchozími kapelami.
Doufám,že i Česko se těší na nás.