Crusades - The Sun Is Down And The Night Is Riding In

	Typ:	LP
	Rok vydání:	2011
	Label:	Sabotage Records
	Délka:
	Autor:	Martin Suicide
	Hodnocení:	7.0/10
	Odkaz:	http://www.sabotagerecords.net
	Datum vložení:	09.01.2012

Další zásek od Sabotage Records ke konci roku a rozhodně v ničem nepokulhávající za vysoko nastaveným standardem vydavatelských aktivit tohoto sympatického německého vydavatelství. Crusades jsou jedna z poměrně nových kapel z Kanady, jejíž hudební scéna v posledních letech produkuje jednu výraznou kapelu za druhou. V jejich sestavě najdete členy či ex-členy třeba The Creeps, Sedatives, The Visitors a nebo skvělých Steve Adamyk Band.

No a co čekat od muziky? Ač název, titul desky i obal evokují něco trochu jiného, najdete tu výborně napsaný a šlapající pop punk, který v mnoha ohledech znovu oživuje ducha kapel z první půle devadesátých let, nic více, nic méně. Power popové melodie naroubované na středně tempový punk základ, kombinace, která neodbytně evokuje zlaté časy Dr. Strange Records nebo Lookout! Records, ale také třeba klasické desky Replacements.

Desku rozjíždí varhanní intro, jež jako by uteklo z nějaké klasické deathrockové nahrávky. Po pár okamžicích je ale vystřídáno zkreslenou kytarou, basou a bubny, které nás uvede do poněkud jiného obrazu. Nicméně něco z té deathrockové sedliny proplouvá atmosférou desky nějak podprahově až do konce. První totální hit přichází v druhé Sacraments, podobným zásahem do terče je čtvrtá Driven, sotva minutu a půl dlouhá písnička, která má vše, co má mít, skvělou melodii, chytlavý rif a pár parádních kytarových vyhrávek.

Šestou Remedy, která otvírá druhou stranu, rozjíždí kratičký chrámový chorál a nezkreslená kytara, aby nás posléze uvedla do asi nejrychlejší písně desky, a vše pokračuje v již na začátku nastavených kolejí. Z těch vybočuje osmá Serpentine, která je vlastně jen o kytaře a zádumčivém, jakoby šeptaném zpěvu. Tak trochu melancholická folk-punk záležitost. Desku pak zakončuje s náskokem nejdelší kousek z desky Termites postavený na výborné kytarové melodii a následném akustickém konci mizícím pozvolna do vytracena, zanechávající za sebou melancholický pocit, který lze těžko popsat slovy a jaký svého času vyvolávali třeba nahrávky Jawbreaker nebo Samiam.

Tohle je fakt dobrá deska, zvlášť pokud máte rádi melodický, svižný punk s emotivním nábojem.

Tracklist:
01. Attic
02. Sacraments
03. Accomplice
04. Driven
05. Dreamers
06. Remedy
07. Rapture
08. Serpentine
09. Beacons
10. Termites