Vypsaná fiXa - Klenot

	Typ:	CD
	Rok vydání:	2009
	Label:	San Piego Records
	Délka:	39:09
	Autor:	Johnny Násilník
	Hodnocení:	5.0/10
	Odkaz:	http://www.vypsanafixa.cz
	Datum vložení:	04.06.2010

Vypsaná fiXa, to už  dávno nejsou undergroundové začátky demáčů No Burp nebo Z Nietzcheho nic, kdy se výrazně dotýkali punku a extrémní jednoduchosti. Není to už ani tak energický nářez z dob prvních studiovek (Brutální všechno a Bestiálně šťastní). Kluci z Pardubic pod ochrannou rukou jejich soukromého boha Bertila Bizarra vyspěla a pustila se do klidnějších, ale propracovanějších vod. Leckdo tvrdí, že se zaprodala komerci, podle mého názoru si spíš dobrou muziku lidé vždycky najdou (nebo si muzika najde lidi?) a obzvlášť, pokud jde o širším masám přístupnější punk pop, jaký partička ze San Piega hraje. I přes zjevný úspěch ale „fixies“ neopustili svůj vysněný tajuplný surrealistický svět a na koncertech pořád dokazují, že do kytar umí hrábnout pořádně a hrát pěkně od podlahy. Navíc si na nic nehrají a pořád jsou v přístupu k fanouškům jednou z nejotevřenějších kapel u nás.

Album Klenot připravovali pod vedením producenta Dušana Neuwirtha od léta 2008. Kapela se spontánně rozhodla nahrát jej v Anglii a vybrala si příznačně producenta Guye Fixsena, který produkoval mimo jiné My Bloody Valentine nebo jejich milované Pixies. Dalším ne úplně tradičním krokem bylo vystavení Klenotu zdarma na internetu, pro milovníky vinylů byla vylisována i limitovaná edice nahrávky na nejkrásnějším médiu všech dob.

Anglie je na desce slyšet hned od úvodních akordů a prostupuje celou nahrávkou, ať  už jde o zvonivé kytary nebo poněkud rozostřený, ale pekelně dobře nahraný zvuk. Klenot otvírá pecka Naše nebe, ve které FiXa tak trochu vykrádá sama sebe, narážky na brutální všechno, měřiče radostí a stejnojmenná klub a naprosto rozsekávající uřvaný závěr. Jedna z nejrychlejších a nejnářezovějších skladeb, jaké v repertoáru mají.

Holka s lebkou je prvním singlem a je jasné proč, líbivá popová melodičnost a pohodové tempo na pozadí punkové romance po propité noci. Ano, texty, jedna z nejsilnějších zbraní Vypsané fiXy. Na novince mnohem jasnější a přímočařejší, než jsme byli zvyklí, fanoušci brzy po vydání zoufale volali po Ýmho Mihajovi a dalších postavách ztracených v neprůhledných závojích metafor. Nyní jde o malé uzavřené příběhy, přicházejí nové postavy a banální průpovídky typu „velká láska není zbytečná,“ které však často dostávají nový, hlubší rozměr. Je to pochopitelné, neboť podle slov samotné kapely se Krásou nesmírnou uzavřela jedna trilogie a Fenoménem začala další, tudíž je Klenot logickým vyústěním nastoleného pořádku.

Třetí píseň Suprkino je společně s Panenkou Chou Chou skaldba, která na pár dní chytne a rychle vyhoří. Taková ta svižnější pecka, která vás bude dva dny drtit a pořád se vám vracet, abyste pak později měli sto chutí ji přeskakovat. Psychokuna je pro mě tak trochu záhadou, co se táče textů, jinak podivné pazvuky a atmosféra thrilleru napínavého jak guma u spoďárů, do nějž však Márdi pořvává filozofické otázky typu „kam zmizí kofein z kávy bez kofeinu?“

Za povšimnutí stojí  dále krátká akustická balada s názvem Sci-fi povídka nebo píseň Velká láska, v níž byl použit hrůzostrašný nástroj zvaný stylophon. Jedním z vrcholů alba je dlouhá, více než šestiminutová Okresní knihovna. Temná, pozvolně nastupující píseň o liduprázdné knihovně plné zaprášených knih a šíleného Guttenberga přemýšlejícího o vraždě všech rodin s televizí, které místo čtení čumí na „erpéčka“. Celý zhruba minutový úvod se ale hodně nápadně podobá nástupu Troops of Tomorrow od Vibrators, basová linka a bicí jsou prakticky totožné a zvuk kytar v pozadí skoro taky. Ale i přes zjevnou inspiraci (nebo vykrádání?) jde o jeden z nejlepších kousků alba.

Sirény jsou na poslech (a v rámci nastavené laťky ostatními songy) asi nejnudnější písní, ovšem poměrěn energickou a ocení ji návštěvníci koncertů fiXy. Klenot alias příběh o pardubické prostitutce plus rapová vložka alias pocta San Piegu, neksutečně veselá skladba plná nápadů a pozitivní energie. Závod je naopak pořádná melancholie podporovaná houslemi a mandolínou, návrat do dětství a věčný souboj mezi bratry Hardcorem a Lovesongem. Závěreční Duchové jsou už nádherným steskem po ztraceném dětství, tak trochu prvoplánový, ale nesmírně účinná popová slaďárna, která chytne za srdce každého, a to na první poslech.

Klenot je album, které  má atmosféru. Které je pohlazením po duši, zároveň  i plné energie a radosti ze života. Není to žádný  punk, je to vizitka kapely, která prorazila do mainstreamu, přestože se o to nikdy nijak nesnažila, přetsože vždycky kašlala na trendy a neváhala utratit peníze vydělané za několik let hraní, aby si zaplatatila tuhle desku. Ještě, že tak. Jinak by světlo světa nespatřil jeden z velkých klenotů české scény.


Track List:
01.Naše nebe
02.Holka s lebkou
03.Suprkino
04.Psychokuna
05.Sci-fi povídka
06.Panenka Chou Chou
07.Velká láska
08.Okresní knihovna
09.Sirény
10.Klenot
11.Závod
12.Duchové